přeměna spánku v meditaci
Spánek je faktor mysli, který můžeme velice účinně využít, jestliže si zachováme jasnost vědomí během spánku. Je to veliký protiklad našeho obvyklého běžného spánku. Propast mezi nimi je tak hluboká, protože spánek a vědomí pro nás představují dva od sebe zcela odlišné jevy. Jako faktor mysli závisí nástup spánku na dvou okolnostech: na fyzické uvolněnosti a fyzické únavě. Je-li spánek správným způsobem využit, může nám přinést velký všestranný užitek. Často je však spánek škodlivý, protože jedním z jeho příznaků je ztráta aktivity. Je pro nás těžké uchovat si vědomí během spánku, ale pomocí meditace, která je ve spojení se subtilními energiemi, existuje metoda k dosažení takového stavu.
Jsme-li vzhůru, jsou naše smysly a v nich dlící vědomí nasměrovány na vnější objekty. Ve spánku se odehrává opačný děj. To znamená, že při usínání se vědomí našich smyslů pozvolna stahuje dovnitř. Budeme-li si tohoto procesu plně vědomi, zažijeme zhruba postupná stadia umírání: vizi podobnou fatě morganě, vizi podobnou kouři, vizi podobnou jiskrám a vizi kalného světla. Podobné zkušenosti mohou učinit ti, kteří jsou před operací narkotizováni.
Přestože se zkušenosti usínání a umírání neliší, skutečné příčiny těchto vizí jsou v obou případech zcela odlišné. Spánek je výsledkem »usebrání« různých druhů smyslového vědomí, smrt naproti tomu znamená rozpuštění, vyhasnutí vědomí, které je normálně v průběhu života podporováno čtyřmi elementy: elementem země, vody, ohně a vzduchu. Dále se obě tyto zkušenosti liší ve své jasnosti. Vize během umírání jsou mnohem živější a jasnější, zatímco vize doprovázející usínání jsou většinou neurčité, vyvstávají mnohem nezřetelněji, i když oba procesy mají styčné body.
Kdo je v metodě přeměny spánku v meditaci pokročilý, rozezná jednotlivé stupně velice zřetelně - jeden po druhém. Po vizi kalného světla se mu objeví další vize, které jsou vyvolány rozpuštěním subtilního vědomí ve vědomí nejsubtilnějším. Za sebou následují bílá, rudá a černá vize a vize čirého světla. Jogínové spojují nejsubtilnější stav vědomí zvaný »čiré světlo spánku« s meditací o prázdnotě, a tato zkušenost jim přináší velký užitek.
Milarepa řekl: "Zatímco spím, medituji a veškerý svůj spánek přeměňuji v čiré světlo. Nikdo mimo mne nezná tuto nejlepší nauku, ale moje srdce by těšilo, kdyby ji znali všichni." To neznamená, že tuto metodu používal výhradně Milarepa a nikdo jiný se jí již nemůže naučit. Zbásnil tato slova proto, že většina lidí techniku přeměny spánku nezná, a tak spánek promarňuje. Pro nás to má význam proto, že poznáme možnost přeměny spánku, a tato přeměna se může stát velice prospěšnou a užitečnou.
I obyčejné bytosti, jako jsme my, se mohou přiblížit tomuto stavu vytrvalým cvičením. Pokaždé než usneme, měli bychom se pokusit uvědomit si proces »usebrání« namísto podrobení se plnému bezvědomí. Na počátku, již po velmi krátkém čase, budeme na své předsevzetí zapomínat a teprve ráno si na něj vzpomeneme. Zvykneme-li si a budeme-li to každou noc zkoušet, budeme si tohoto procesu stále více vědomi, až se nám ho podaří poznat zcela jasně.
o autorovi článku píší na stránkách buddhismus